9.2.si naši kluci sfoukli už devátou svíčku, a já se tomu stále divím, a stále dokola říkám jak rychle to uteklo a jací už to jsou chlapáci. Když jsme si je dovezli domů, byly jak dva bochníky chleba, spolu v jedné postýlce a abychom je nepopletli, tak Vojtíšek měl 3 měsíce n ručičce šňůrku. Tihle dva mužíčci, mě naučili jak pracovat s časem, jak si vše rozvrhnout abych stíhala vše co je třeba, ale i něco navíc. Jsem jim za to velmi vděčná,i když mě to naučili něvědomky a neúmslně, byla to dobrá lekce ... Jednoduché to vždy nebylo, ale přineslo nám to ponaučení, zkušenost, ale tak velkou radost a hrdost ,kterou jsme pociťovali od kolemjdoucích obdivovatelů.
Přesně v den narozenin, jsme měli Davídka v nemocnici, tak jsme alespoň symbolicky, s muffinem a jednou svíčkou, šly jeho očka rozzářit do nemocnice. Oslava následovala o týden později, s kamarády,sestřenicí a bratranci, babičky tetičky..... Kluci si sami připravili hru, kterou háli na zahradě, plnili úkoly a na konci je čekal poklad s dobrůtkami.Když už mohi kluci zase vyrazit do školy, schvátili Vojtíčka horečky, potom Filípka, museli jsme koupit inhalátor, díky kterému jsme nemuseli půlnočním expressem na pohotovost ....... tak doufejme že je to za námi, za chvíli je tu březen, jaro, sluníčko ..... tak honem honem, už aby to bylo :-)
Takhle to má být, děti venku s kamarády a hlavně zdravé :-)
Pohodové dny - Danča
Žádné komentáře:
Okomentovat